Pozornost – využíváš ji pro dosažení svých snů?

Čas k přečtení: 4 min.

Myslíme na něco každý den, máme jasný obraz v naší hlavě, a ono se to se začne postupem času v našem životě objevovat častěji. Pokud všechny své akce soustředíme na dosažení myšlenky, její zhmotnění je alespoň v určité podobě nevyhnutelné. Byť v omezené a trochu odlišné formě než jak jsme si ji celou dobu představovali. Někdo tento fenomén nazývá The Secret nebo jakkoliv jinak z New Age literatury. Díky neurovědě už ale víme, že nejde o nic jiného, než o tzv. selektivní vnímání nebo taky selektivní pozornost.

Využiju analogie. Představ si pozornost jako paprsek světla baterky, svítící v úplné tmě. Vidíme pouze tu část prostoru, na kterou zrovna svítíme. Můžeme si vybrat (selektovat), kam svítíme (čemu věnujeme pozornost), klidně kamkoliv, ale nic jiného kromě osvíceného prostoru nevidíme. O neosvícených částech sice víme (možností, kam posvítit, je nekonečno), ale v daný moment se soustředíme pouze na tu osvícenou, protože nad tou můžeme nějak přemýšlet, analyzovat ji a popřípadě se na jejím základě rozhodovat.

Jak funguje lidská pozornost

Lidská pozornost je velice omezená. Přitom je na světě tolik věcí, které každým okamžikem bojují o naši pozornost, že si to ani nedokážeme představit.

Naši největší výhodou je, že záleží čistě na našem vlastním rozhodnutí, čemu budeme naši pozornost věnovat. Většina lidí to sice nedělá, ale může. O tom za chvíli.

Čemu věnujeme svou pozornost, to sílí. Přibývají nám v mozku nové neuronové vazby posilující skutečnost, na kterou zaměřujeme svou pozornost. Propojení těchto jednotlivých vazeb navíc houstne a vytváří se tzv. neuronové sítě.

Náš život se tedy postupně formuje podle toho, čemu všemu věnujeme nejvíce pozornosti.

Může jít naprosto o cokoliv, čemu lze pozornost věnovat. Nejjednodušší je představit si to na nějaké činnosti. Řízení auta, kreslení, lyžování, ale zároveň i pomlouvání, stěžování si na manželku, nenávist vůči lidem odlišné barvy pleti, přejídání se blbostmi…

A vlastně vše, na co si jen vzpomeneš. Třeba taky, že sis dříve něčeho nevšiml a najednou to vidíš úplně všude. Po celou tu dobu to tam bylo. Někdo to viděl, někdo ne. Ty jsi tomu akorát prostě až do teď nevěnoval žádnou pozornost.

Jak to nedělat

Nešťastný a neúspěšný člověk se od toho šťastného úspěšného liší v zásadní věci. A to v tom, že nevyužívá právě té obrovské výhody a svou pozornost neovládá. Respektive on si myslí, že ano, ale to je pouze iluze. Nemá ji ani zdaleka plně pod kontrolou a nechává ji volně na pospas médiím, sociálním sítím, marketérům, prodavačům, svému šéfovi v práci, svým toxickým přátelům, své rodině a dalším.

Chybí mu jeho vlastní životní priority založené na své dlouhodobé vysněné vizi. Věnuje pozornost tomu, co je zrovna aktuální, čemu věnují pozornost všichni ostatní a co ho o pozornost zrovna požádá. Jen tak si pluje životem, pořád si na něco stěžuje a sem tam si udělá dobře nějakou drahou věcí. Neví, čeho chce dosáhnout. Myslí si, že ano, ale není to v něm hluboko zakořeněné. Jsou to prostě prachy a klid…klasika. To ale nejsou osobní priority založené na jeho vlastní úvaze, na jeho vlastních snech.

Kromě toho věnuje pozornost nedostatku. Tomu, co nemá, co mu chybí, co mají ostatní a co by chtěl. To jeho nedostatek jenom zvětšuje. Neustále je potom všechno špatně. Takový člověk by udělal všechno jinak. Líp. Místo toho, aby věnoval pozornost svému životu a tomu, co v něm má, mudruje a hudruje na všechno okolo.

Jak to dělat

Vědomě určovat, čemu věnujeme naši pozornost je jeden ze základních kamenů naplněného a šťastného života. Láska, dobro, bohatství, krása, pracovní příležitosti, zdraví… Všechno to okolo nás je, stačí si to vybrat a naplno tomu začít věnovat pozornost.

Osobně se kromě časové, místní a finanční nezávislosti neustále snažím o spokojený, naplněný a šťastný život. Mám obraz ve své hlavě. Vím, kam jdu, co chci. Po cestě se o mou pozornost sápou média, okolí, reklama, negativita. Jenže já odolávám. Mám totiž jasně stanovené priority, pro které jsem se sám rozhodl. Jsou jimi Hanča, produktivita, vzdělání, čas sám na sebe, osobní růst, přátelé, rodina, pohyb, zdraví, spánek, chůze a další. Svou baterkou neustále svítím na svou vizi a věnuji pozornost jak jí, tak všem svým prioritám.

Nic jiného mě nezajímá. Televize, Zeman, uprchlíci, alkoholový únik z reality, terorismus, celebrity, skandály, smrtelné nehody, narození mladých žiraf v ZOO Praha, známý mých známých, až na nejbližší přátelé ani problémy mých vlastních známých. Absolutně nic, co nemá co dočinění s mou vizí a mými prioritami. Všechno ostatní je pro mě prostě šum.

Cestuji a atentátů se nebojím, protože svou pozornost věnuji dobrým a hodným lidem, kterých je na světě mnohonásobně více, než těch zlých. Dívám se na YouTube videa o tradingu, výživě, fitness a produktivitě, protože ty mě skutečně zajímají a posouvají k mým cílům. Nestěžuji si, protože vím, že za úplně všechno si můžu sám. Nepomlouvám, protože nezávidím, protože mě ostatní lidi nezajímají, protože žiju svůj vlastní život a to mi bohatě stačí. Svou pozornost soustředím na to, co ve svém životě mám, ne na to, co nemám a nevytvářím si tak falešné potřeby a touhy. Snažím se vidět vždy něco dobrého ve všem zlém, to také souvisí s pozorností.

Rozhodl jsem se věnovat pozornost tomu, čemu já sám chci, co mě naplňuje, co mě obohacuje. Věnuji pozornost tomu, co mě postupně, s notnou dávkou trpělivosti, časem dostane k mému cíli.

A jak to máš ty, čemu ses rozhodl věnovat svou pozornost? Víš, kam máš namířeno? Začni si toho v následujících dnech všímat, kam tvá pozornost směřuje. Máš ji plně pod kontrolou? Svítíš baterkou tam, kam chceš nebo za tvou ruku tahají jiní?