v Co se mi honí hlavou

Čas k přečtení: 3 min.

Zběsile scrolluji dolů mým Facebookem, načítám jeden odkaz na nové kartě za druhým a stále nemám dost. Senzace vedle senzace. Támhle to bych chtěl, tomuhle zase něco závidím, tohle musím vidět, tamto bude určitě vědět každý a já nesmím být pozadu. A to jsem naštěstí nepropadl 9gagu a Meme, těm jsem se úspěšně vyhnul.

Moderní online doba má hromadu výhod, ale tak jak to bývá, tak i nevýhod. Čas, za jaký se informace a novinky šíří do světa, je na historickém minimu. Zároveň zdroje informací, které máme tu možnost sledovat, jsou na historickém maximu. A právě tyto dvě proměnné se setkávají v bodě, ve kterém nejsme schopni nic udělat, protože zažíváme informační smršť.

Vše nás zajímá a vše musíme otevřít. Vždyť jsme se dobrovolně rozhodli, že daný zdroj budeme sledovat. Ať už je to magazín, blog, někdo známý, YouTube kanál, Facebook fanpage… To my sami jsme klikli na follow, přidali si stránku do záložek nebo ji zařadili do RSS čtečky.

Hodiny plynou a já nedělám nic jiného, než že konzumuji obsah. Samozřejmě, že mě ten obsah baví, jenomže je ho tolik, že bych to mohl dělat celý den. A nejsem sám.

Statisíce lidí po celém světě v tu samou chvíli nevnímají fyzickou realitu, nežijí v daný okamžik svůj vlastní život. Vžívají se do něčeho, čemu zrovna věnují pozornost.

Osobně tak většinou mrhám časem den po party, když mám v hlavě houpacího koníka. Konzumovat je v tu chvíli daleko jednodušší. Naštěstí se to neděje příliš často.

Jenomže někdy do tohoto neproduktivního návyku sklouznu i v běžný den. Když jsem unavený, když mám z nějakého důvodu špatnou náladu, když mám moc úkolů a nechce se mi začít plnit ani jeden, nebo právě naopak, když na nějakém úkolu pracuji už příliš dlouho.

Technologické vychytávky to za nás nevyřeší

Existuje množství aplikací a rozšíření do prohlížečů, jejichž vývojáři nám slibují, že při jejich používání začneme obsah konzumovat daleko smysluplněji a ne tak zběsile.

Různé omezovače konkrétních stránek a aplikací, notifikace, focus timery, statistiky stráveného času na našich digitálních zařízeních a mnoho dalších..

Zkoušel jsem jich nespočet. Vždy selhaly. Tenhle problém totiž nemůže vyřešit nikdo jiný, než my sami.

My sami se musíme vědomě rozhodnout, že chceme počet informačních zdrojů omezit a minimalizovat na nutné minimum. A nejen to. My sami se totiž musíme taky rozhodnout, že chceme konzumací strávit pouze určitou část našeho času.

Takové rozhodnutí pramení z našich priorit. Pokud nemáme správně nastavené priority, tento zlozvyk sám od sebe nezmizí.

Je naší prioritou produktivita a cesta k úspěchu? Máme sny a cíle? Nebo je naší prioritou mít spoustu volného času a raději se práci vyhýbat?

Každý si samozřejmě odpoví, že to první. Ale opravdu tomu tak je? Opravdu jsme někdy věnovali čas přemýšlení nad tím, co jsou vlastně naše priority?

Bez priorit v životě jsme jako kapitán kocábky, která nemá směr. Prostě někam plujeme. A v tomto případě kurz určuje krátkodobé nadšení z různých zajímavostí na internetu. Nikoliv naše priority, se kterými jsme se naplno ztotožnili, a které nás naplňují.

Nepoflakujte se jen tak na internetu a nastavte si své životní priority, které vám pomohou držet tento zlozvyk zkrátka. Zahoďte a smažte všechny zdroje, které vás zajímají jen tak na půl. Sledujte pouze ty, které vám do života něco přináší, ne jenom z něj berou.

Zároveň si nastavte určitá pravidla pro konzumaci obsahu, která budete ve svém vlastním zájmu dodržovat. Například pouze 10 minut po splněném úkolu nebo po 40 minutách práce.

A potom se pusťte zase do toho!

Máte něco na srdci? Klikněte zde a napište komentář.

Komentář