v Co se mi honí hlavou

Čas k přečtení: 5 min.

My lidi máme potřebu si vše komplikovat. Ve všem se snažíme najít složitosti, výjimky, nadstavby, alternativy, obliky. Jednoduchosti a základům se zpravidla vyhýbáme. Nejsou pro nás většinou dostatečně sexy.

Ať už jde o základní pravidla, koncepty, postupy… Základy dovedností nám přijdou až příliš jednoduché na to, aby byly důležité. Vždyť základy zná a umí každý, v čem nám mohou poskytovat nějakou výhodu?

Pokud se zeptáte jakéhokoliv profesionála ve svém oboru, co doporučuje začátečníkovi – čím začít, na co se sousředit, co zdokonalovat, čemu se vyhnout. Co myslíte, že s vámi začne probírat?

Chirurg transplantaci srdce? Obchodník na burze drobné nuance v nabídce a poptávce? Golfista sílu, směr větru a tlak? Fotbalista kopání rohů? Malíř míchání barev pro vznik nových, neobvyklých?

Ne. Samozřejmě, že základy. Moc dobře totiž ví, že nejen, že se jimi musí začít, abychom do dané dovednosti pronikli. Jsou to ale právě ony, díky kterým se stali mistry v tom, co dělají!

Samozřejmě se může stát, že někdo základy nezdůrazní. Je to ale tím, že už je má tak zažité a vykonává je automaticky, že ho vlastně ani nenapadne, že právě díky nim exceluje. Pokud se musí soustředit na základy

Ve všem co dělám, se držím základů

  1. Trading – Pro obchodování na burze existuje nespočet možných systémů, přístupů, strategií, indikátorů, programů… Stejně se ale neustále dokola dočítám, že ti nejúspěšnější tradeři vesměs dodržují základní pravidla. Základní, všem známé strategie. Nic světoborného. Nic, o čem by se začátečníci nedočetli v každé knize. Mají je ale tak v malíku. Vykonávají je disciplinovaně, bez mrknutí oka. A právě to je odlišuje od těch, co na burze ztrácí. Proto se zaměřuji na základní pravidla a ty se snažím vrýt si pod kůži neustálým opakováním. Nehledám Svatý grál, jak se tento termín v žargonu traderů s oblibou používá, který by mi prozradil, kam se bude cena v několika dalších okamžicích pohybovat. Byla by to ztráta času, energie a hodně zklamání. Nepotřebuji to vědět. Vystačím si s nudným, neblištícím se a dokola omýlaným risk managementem. Riziko je totiž to jediné, co mám v trzích skutečně pod kontrolou. Vývoj jednotlivých obchodů neovlivním.
  2. Zdraví a strava – Dříve jsem si zdravý životní styl až příliš komplikoval. Uvěřil jsem všem těm roztomilým obchůdkům se zdravou výživou, výrobkům s etiketou BIO, reklamním taktikám vyzdvyhující prospěšnost stovky zázračných produktů. Určitě, pořád je lepší jíst bulgur, kuskus a celozrné těstoviny, než brambory, rýži a těstoviny z obyčejné semoliny. Zeleninové náhražky různých běžných produktů. Používat řepkový olej místo slunečnicového. Na svačinu jíst oříškové tyčinky s medem místo Snickers. Zkoušet různé druhy luštěnin a sójových výrobků. Ale pořád to není ono. To nejsou základy. Pořád jsou to většinou produkty, které mají nějaký obal, etiketu, složení a zpravidla i vysokou cenu. Je to docela dobrý  mezikrok na cestě k ideálnímu stravování. Ale tím nejlepším, co pro své tělo mohu udělat, je skládat svůj jídelníček pouze z prvotních surovin. Z těch bez obalu a etikety, z těch vypěstovaných, sklizených nebo chovaných. Ze skutečného jídla – zeleniny, masa, ryb, ořechů a olejů z nich, vajec.
  3. Cvičení – TRX, PX90, Crossfit, Zumba, Fitbox, 1387 druhů jógy, spousta fantastických fitness strojů, vibrační podložky… Nikdy jsem ničemu z toho nepodlehl. Čemu jsem ale podlehl, protože jsem začal vidět výsledky je kalestenika. Tedy cviky s vlastní vahou. Základní prvky, které umí naprosto každý. Jsou našemu tělu tak přirozené. Ale přesto jim většina nevěří. Raději volí posilovnu a drahé lekce. Kliky, shyby, dipy, dřepy a jejich variace – to je to, za co vděčím tomu, jaké tělo jsem si vybudoval. Díky nim jsem silnější, zdravější, štíhlejší, mám pevný vazivový systém, hutné kosti, vysoký počet svalových vláken a robustnější nervová zakončení.
  4. Design – Ať dělám design čehokoliv pro FoodiesFeed nebo pro mé další projekty, řídím se základními pravidly, nekomplikuji, nevymýšlím. Čistota, jednoduchost, základní barvy, základní prvky, základní tvary.
  5. Fotografování – Musím mít správně nastavenou expozici (světelnost), vyvážení bílé a orientovat se podle světla. Vlastně celé by to šlo zjednodušit ještě víc. Soustředím se většinou jenom a pouze na světlo. Naprostý základ, nic světoborného. Může to dělat každý. A ti, co fotí fantastické fotky, taky nic jiného nedělají. Jenom to dělají ještě líp než já. Ti, co fotit neumí, neustále hledají někde úplně jinde, samozřejmě špatně – v typu foťáku, objektivu…

Nedocenění výhod základů a netrpělivost

Proč ale lidé mají potřebu základy buď rychle odbýt a nebo je dokonce úplně přeskakovat a jít rovnou k složitější prvkům?

Podle mě za tím vězí dva důvody:

a) Snadná přehlédnutelnost – Nevěříme, že by za úspěchem mohly stát základní pravidla a principy. Přehlížíme je.

b) Naše netrpělivost – Ale i pokud se základy začneme, nesetrváme u nich dostatečně dlouho. Omrzí nás. Ještě neumíme ani pořádně ollie, ale už máme potřebu kopnout náš první kick flip (skateboarding – pro ty, co netuší). Chceme hned  umět ty složitější věci. Ty jsou totiž víc cool, vypadají líp.

Ale to je špatně. Buďte uvědomělí a základům věnujte obrovskou dávku vaší pozornosti a trpělivosti. Ať už chcete ovládat cokoliv, připomeňte si výhody základů, abyste přestali mít tendence je považovat k ničemu:

  1. Jsou velice uspokojující – Nikdo nemá rád neznámé věci. Všem je pohodlnější, když se něco opakuje, když už to známe. Když děláme něco základního, můžeme očekávat nějaký výsledek na základě našich předchozích zkušeností. Máme rádi, když se nám daří. Máme rádi, když děláme něco, co už moc dobře známe a nemusíme tolik tápat. Když máme věci pod kontrolou a dokážeme odhadnout výsledek. A to je velmi příjemný pocit. Odměňujte se jím tak, že budete exekuovat základy na jedničku s hvězdičkou. Jsou k tomu jak stvořené!
  2. Jednoduchá exekuce – Obrovská výhoda. Zvládne je naprosto každý. Ať už jsou to základy chemie, rýsování, aerobiku, fungování vztahu, podnikání, hraní nějaké hry, mezilidské komunikace, marketingu, blogování, zdravé výživy, pozitivního přístupu k životu… Základy čehokoliv se může naučit skutečně každý.
  3. Stane se z nich návyk – Pokud základy děláme stále dokola, po chvíli se z nich stane návyk. A to je samo o sobě výhodou. Můžeme totiž znova vkládat energii tam, kde je potřeba. Nemusíme se jim naplno věnovat, můžeme se zase dále vyvíjet.
  4. Zdokonalování se – Jakmile se ze základů stane návyk, stanou se sami o sobě něčím, v čem se dá zlepšovat. I když jsou to pořád jenom základy, jde v nich být lepší než naše minulé já nebo než někdo jiný.
  5. Neexistují bez nich ty složitější věci – Kdybychom neuměli rozjet auto, asi bychom nikdy nezaparkovali pozpátku. Základy jsou prvním krokem k profesionalitě, k dokonalosti, k zajímavým obměnám a vyčníváním z davu.

V základech je obrovská síla.

A přesto máme neustále tendence si myslet, že když základy každý zná a každý je umí, nebo je umět může, nikam nás neposunou. Nikoho ze židle nezdvyhnou. Nejsou dostatečně efektivní. Přitom je to přesně naopak.

Pokud někdy máte pocit, že něco nezvládáte, že vám nějaká dovednost nebo činnost přerostla přes hlavu, vraťte se k základům!

Pokud se nemůžete posunout v čemkoliv dál, couvněte zpátky. Pilujte základy, zdokonalujte se v nich, naučte se je vykonávat automaticky bez přemýšlení. Až si budete jistí v základech, teprve potom na ně začněte nabalovat složitější prvky.

Vězte ale, že už při dokonale zvládnutých základech budete mít obrovský náskok před ostatními.

Máte něco na srdci? Klikněte zde a napište komentář.

Komentář