Zabydleli jsme se!

Čas k přečtení: 3 min.

Spousta lidí se nás ptá, co tady vlastně děláme.

Ze začátku jsme převážně cestovali a objevovali Bali. Hledali jsme místo, které nám pro “normální život” vyhovuje nejvíc. Byli jsme taky dost sociální – setkávali jsme se s kamarády a společně vymetali happy hours, plus celkem 4 týdny jsme měli návštěvy (rodiče a kamarády). Ochutnávali jsme indonéské jídlo a vedle toho zkoušeli surfing, jógu a potápění. Jednoduše jsme si zvykali na nové podmínky.

Možná to může někomu připadat, že jsme pouze vyjeli na velmi dlouhou dovolenou. To ale není úplně pravda. Každý den trávíme notnou dávku času prací na počítači nebo s naučnou knížkou v ruce. Podařilo se nám zbavit se návyku dívat se pravidelně z nudy na filmy nebo v mém případě na všelijaké seriály. Nemáme na to prostě chuť. Namísto toho jdeme na hodinovou procházku po pláži se zajímavým podcastem nebo audioknížkou ve sluchátkách. Taky jsme začali cvičit crossfit a fakt moc nás to baví. Sice máme nejlehčí činky ze všech, ale i tak dřeme jak mezci a leje z nás jak z konve. Mojí další zálibou je stříhání videí z předchozích dovolených (všechny videa jsou na Kubovém YouTube kanálu). Snažíme se něco vytvářet. Hrajeme karty a povídáme si. Přemýšlíme nahlas. Bavíme se o našich hodnotách a budujeme vizi našeho společného života. Máme konečně čas na to, co je pro nás v životě skutečně důležité. Flákat se nebylo nikdy v plánu.

Dost o nás, jak trávíte volný čas Vy?

Momentálně jsme už několik týdnů na jednom místě a úmyslně si zavádíme do života rutinu. Jde to jednodušeji, než jsme si mysleli a hodně nám v tom pomohl již zmiňovaný crossfit. I když ho Kuba zkoušel jenom jednou před několika lety a já nikdy, překonali jsme svůj strach z obrovské náročnosti a zaplatili jsme si rovnou měsíční členství. A zatím se nám úspěšně daří každý den zvednout pozadí a dokopat se na ranní lekce od 7 nebo 8 hodin. Po crossfitu jedeme k našemu oblíbenému prodejci kokosu a doplníme si u něj vypocené elektrolyty. Poté jedeme nakoupit čerstvé potraviny. Nabídka zeleniny, ovoce, bylinek a ryb je tady nekonečná, takže si buržoazně dopřáváme několikrát týdně čerstvého tuňáka s chřestem. A ne, není nám hanba, protože 300g steak stojí asi 50,- Kč, z čehož se najíme oba. Nedávno jsme se zamýšleli, že tady vlastně neúmyslně jíme po způsobu wholefood, jelikož sýry, šunky, jogurty, omáčky, konzervy a všechny další zpracované produkty jsou tady absurdně drahé. Máme i malou kuchyňku, takže si vaříme z čerstvých surovin a čas od času zkoušíme do jídelníčku zakomponovat i místní, pro nás neznámé potraviny. Následně na několik hodin usedáme střídavě k PC a knížce. Večeři si dáme buď doma, nebo si vyjdeme do některého ze stovky všudypřítomných hipster podniků (na Vinohradech se mají ještě co učit). Všude jezdíme na motorce (kterou máme půjčenou za 55,- Kč na den) Když už opustíme naše krásné nové ubytko (350,- Kč na noc), téměř vždy to spojíme s procházkou po pláži.

Co je na tom nejmilejší je, že to všechno nás dohromady vyjde na něco málo přes tisícovku denně (což je mimochodem o několik desítek procent méně, než kolik nás stál život v Praze!). Pokud vás jen trochu láká udělat něco podobného jako my, (při)jeďte! Finančně vás to nezruinuje. Mimo to ten mentální reset, který nám naše cesta způsobila, a který na nás bude působit až do konce života, je stejně k nezaplacení!