Vietnam – naše poznatky a doporučení

Čas k přečtení: 12 min.

Samostatný článek o vietnamském jídle

Mlátím se teď do hlavy, že jsem článek o naší cestě po Vietnamu nevyprodukoval ihned po našem návratu. Jak to bývá, hodně drobností už jsem samozřejmě zapomněl. Nemůžu tomu sám uvěřit, ale už je to přesně čtvrt roku, co jsme se vrátili. Přijde mi to, jako by to bylo včera, co jsme projížděli na motorce horami severního Vietnamu a nemohli jsme se té krásy nabažit.

Ten samý článek jsem chtěl napsat už o Malajsii, Thajku, Kubě, Islandu i severozápadu USA (edit 2018 – alespoň jsme zvládli velice důkladný průvodce po Bali, kde jsme žili více jak půl roku). Ale prostě…no minulý rok to bylo s produktivitou a s nějakým plněním úkolů hodně špatné. Po návratu z každé země bych chtěl sepsat alespoň základní informace o naší cestě, důležité poznatky a doporučení, které by mohly ulehčit cestování všem, kteří se na dané místo teprve chystají. Po každém návratu nám totiž s Hančou píše několik lidí, že se tam taky chystají, a žádají o cokoliv, co máme na srdci. Pokud v článku něco nenajdeš, zkus se nás zeptat dole v komentářích. Mimochodem, celý itinerář jsme zvládli za 3 týdny, ale chtělo by to spíš 4 nebo 5, aby to nebylo někdy tak uspěchané.

Mimochodem, ze začátku jsem měl v plánu všechno olinkovat, ale když jsem na konci viděl, kolik bych musel hledat a přidávat odkazů…věřím že, vygooglit si to zvládne každý sám 🙂

Tak různě, co mě zrovna napadá

• úplně všechny informace o Vietnamu najdeš na webech Severní Vietnam a Vietnamista
• nemůže být nic snazšího, než přepočítávání Vietnamských dongů na České koruny, prostě odstraň 3 nuly na konci
• nikdy za žádných okolností nepřijmi první cenu, kterou ti někdo nabídne, pokud není cena pevně daná (málokdy), smlouvej, smlouvej a zase smlouvej, buď nekompromisní, oni to tak Vietnamci mají rádi a před každým “Ok” musí proběhnout aspoň jedno “Bye”
• Foursquare  ve Vietnamu moc nefrčí, takže pro hledání podniků používat buď místní Foody nebo TripAdvisor
• 0,5l balená voda 5 Kč
• polévka Pho 30-50 Kč
• boží jídlo s mořskými plody 100-150 Kč (a že jimi nešetří!)
• 0,3l čerstvě uvařené pivo Bia Hoi 10 Kč
• 0,5l lahvové pivo 15-20 Kč
• vietnamská káva s kondenzovaným mlékem 20 Kč
• ubytování na noc 250-350 Kč dohromady za oba, nejlevnější 200 Kč na Cat Ba, nejdražší 800 Kč v Saigonu – všechno krásné čisté hotely s přátelským vedením, pozitivními recenzemi a dost často i se snídaní v ceně
• ubytko jsme řešili na místě vždy den předem nebo někdy i v ten samý den přes Agodu nebo Booking, pokaždé jsme si sedli někam na vietnamskou kávu s kondenzovaným mlékem, vytasili notebooky nebo mobily a něco si během půl hoďky zarezervovali, porovnávej cenu a recenze, rezervuj jenom místa s hodnocením 7,5+
• veškeré transfery jsme řešili buď předem přes Baolau nebo na místě v infocentrech, kde jsou nejnižší ceny, nic si na rozdíl od online prodejců a hotelů nepřiráží
• většina bister vaří 1 nebo pár jídel, běžné restaurace s jídelním lístkem jsou neobvyklé, bistra se jmenují podle pokrmu (přečti si článek celý věnovaný vietnamskému jídlu)
• Uber – funguje v každém větším městě, většinou je výhodnější než místní taxikáři a i kdyby vyšel o trochu dráž, nemusíš nic vysvětlovat, platit cash, s nikým se dohadovat, prostě všechno přes aplikaci, luxus
• Grab – “same same but different my friend“, taxi služba zaměřená na asijský trh, není výhodnější, ale při registraci je tam klasicky jízda zdarma a ještě k tomu ve velkých městech hodně reklam s promo kódy, zkoušej a využívej, my jsme jeli párkrát zadarmo
• před prvním půjčením skútru si kup roušku na obličej, protože ten prach a výpary z kamionů dýchat vážně nechce
• připrav se na déšť, na ten největší ve svém životě, pláštěnku si kup hned na začátku tripu a měj ji neustále po ruce, hlavně při jízdě na motor
• půjčení motorky na den stojí zhruba 100-150 Kč, plná nádrž, která vystačí na celou dobu stojí cca 60 Kč
• motorky a zase všude samé motorky, je to fakt blázinec a nikdy v životě jsi neviděl nic podobného
• dlouhé přejezdy spacími busy a vlaky 300-450 Kč na osobu
• veškeré transfery, ceny a vlastně všechno si googluj, prostě všechno najdeš na internetu v diskusích
• SIM karta se 7GB dat nás vyšla na necelých 100 Kč, nekupuj na letišti s přirážkou, ale až ve městě, signál je úplně všude

Hanoi

Letenky jsme měli koupené do Ho Chi Minova města (místními nazýván stále spíše Saigon), protože jsem si předem ve spěchu neudělal rešerši a nezjistil si, jak naše trajektorie bude vlastně aspoň zhruba vypadat. Neměl jsem ani ponětí, ve které části země je Hanoi, a ve které Saigon. Kdybych tušil, že pojedeme od severu na jih, koupil bych open-jaw letenky. Nicméně jsem to vyřešil tím, že jsem nám cca 2 měsíce před odletem koupil navazující vnitrostátní letenky u Vietnam Airlines (ne u nízkonákladovky kvůli zavazadlům). Při příletu do Saigonu jsme počkali 3 hodiny a prodloužili si cestu až na sever do Hanoie.

Hanoi jsme poznali daleko méně, než bychom si představovali. Za to jsme ale měli tu možnost nahlédnout do autentického života Vietnamské rodiny, u které jsme 2 noci spali. Je to strýc s tetou a babička s dědečkem naší kamarádky Danky – tímto znova od srdce děkujeme. Sice jsme nenahlédli pod pokličku street foodu Hanoie, za to jsme měli ale to nejlepší Bun Cha na světě od Dančiné tety. To bylo přivítání! Street food jsme si dostatečně vynahradili v následujících 3 týdnech až až.

• Old town je nádherný a stojí za průzkum
• Ho Či Minovo mausoleum bylo během naší návštěvy zavřené, ale všichni ho doporučují navštívit, prý v něm “uncle Ho” stále skutečně chilluje
• Ho Či Minovo muzem – asi ne úplně nutnost, ale minimálně areál, kde strýček Ho pobýval, se mi líbil
• Cong Ca Phé – kavárna, kterou si zamiluješ, ale nemusíš při odjezdu zoufat, protože má pobočky i v dalších městech, my jsme byli ještě v Da Nangu a v Saigonu
• užívej si Bun Chá, protože čím níž pojedeš, tím složitější bude ho sehnat, potom zase až v Saigonu

Sapa

Z Hanoie jsme se přesunuli nočním spacím vlakem do Lao Cai. Spací vlak byl zážitek. Nebyl to žádný extra komfort, ale i tak jsme celou noc prospali a probudili se asi 30 minut před příjezdem. Jít spát v rušném městě a probudit se v horách s neskutečnými výhledy byl úžasný moment, který si do teď živě vybavuji. V Lao Cai jsme se nechali ulovit naháněčkou na bus do Sapy a šli jsme s cenou asi na polovinu. V Sapě jsme byli ubytování v homestay u “Mama Zee”. Homestay chápej tak, jak to je napsané. Prostě přespáváš u někoho doma a on se o tebe postará včetně navaření. V Sapě to znamená, že tě domácí potahá po okolních horách a potom zažiješ skutečně autentický rurální pobyt uprostřed rýžových polí někde v horách.

Druhou noc jsme strávili v obyčejném hotelu už v samotném městě. Půjčili jsme si skútr za 150kč na 24 hodin a vydali se objevovat okolí. Vyhraď si na severu na všechno více času, než si předem plánuješ. Cesty jsou ve zdevastovaném stavu a bylo by o život, jezdit tam rychleji jak 30-50km/h. Kromě Sapy jsme chtěli udělat ještě Ha Giang, což je nejsevernější provincie na hranicích s Čínou. Ale to by nám zabralo další týden, což jsme si nemohli dovolit. Škoda, příště.

• připrav se na spoustu všude okolo pobíhajících dětí, nakup jim omalovánky, pastelky, sladkosti, píšťalky, korálky a rozdávej, dělej jim i sobě radost
• určitě se alespoň jednu noc ubytuj v nějakém homestay, sice to vyjde na 1000 Kč pro oba včetně večeře a snídaně a procházky, ale byl to jeden z nejsilnějších zážitků z celého Vietnamu, otevře ti to oči, jak žijí někteří lidé celý svůj život
• Happy Water – místní pálenka ze všeho možného, hlavně rýže, sladké brambory a nějaká zelenina, je slabučká, ale mluví o ni všichni všude, po naší slivovici místním málem vypadly oči z důlků
• motorku jsme si půjčili v populárním hostelu Fansipan Terrace Café & Homestay, nemuseli jsme tam být ubytovaní
• noční busy na další místa lze objednat v informačním centru uprostřed Sapy naproti kostela

Ha Long Bay

Přímo ze Sapy nočním busem až k moři do Ha Long, přesedalo se pouze po hodině jízdy v Lao Cai. Opět mazec, jít spát v horách a probudit se u moře v úplně odlišné krajině a hlavně zase v pořádném horku. V Ha Long jsme se byli první podívat na horu Núi Bai Tho, která je uprostřed města a je z ní úžasný výhled na Ha Long Bay. Vemte si tam taxi. Vynechali jsme celý Ha Long Bay, který je přeplněný loděmi a všichni z něj mají spíše špatné zážitky, a vydali jsme se rovnou na ostrov Cat Ba. Z Ha Long to až dolů na jih ostrova do města zabere asi 4 hodiny, počítej s tím. Musíš se první přepravit do přístavu Nha Ga Cang Tau Tuan Chau, přejet trajektem a potom ještě busem nebo taxi přes celý ostrov. V Ha Long jdou koupit celé balíčky s přepravou. Nám to zařídila společnost, se kterou jsme přijeli ze Sapy. Dostat se na Cat Ba z Ha Longu stálo asi 300 nebo 400 Kč na osobu, což nás hodně překvapilo, protože na mapě je to kousek a přitom to stálo stejně jako 10hodinová cesta ze Sapy.

První noc jsme strávili v Nature Whisper Bungalow, což nás stálo asi 700 Kč a bylo to jedno z nejkouzelnějších ubytování. Je to uprostřed národního parku, dostat se tam dá jedině lodí, která jezdi z přístavu Ben Beo, který je ve vzdálenosti 20 Kč taxíkem z města. Loď jezdí jenom 2x denně, informace ti pošlou emailem po rezervaci. Je to tam fakt boží, doporučujeme! Domluvili jsme si tam i kajakování na druhý den v zátoce u Cat Ba, která vypadá totožně jako Ha Long, akorát tam za celou dobu propluje tak 10 lodí místo 100. Skutečně určitě není potřeba vyhazovat peníze za noční pobyty na lodi v Ha Long Bay. Mnohonásobně lepší je půjčit si kajak a proplouvat si okolo ostrůvků jak se ti zlíbí. My jsme si našli svou soukromou pláž, na které jsme strávili několik hodin.

Další noc už jsme spali přímo ve městě v hotelu Cat Ba Central Hotel za 2 stovky na noc pro oba včetně welcome drinku a snídaně. Řekni mi, z čeho tam sakra žijou? 😀 Nakupovat potraviny se dá v CT Mart, které jsou ve městě 2 a jeden je hned za Good Barem. Good Bar je super na drinky. Na jídlo si zajdi do  Quân Cát Ba family. Přichystali nám tam špičkovou večeři včetně piva za 2 stovky, fakt bomba! Další den ráno před odjezdem jsme se byli koupat na městské pláži Bai t?m Cát Co 2. Moto taxi za 20 Kč a zpět si nech zavolat taxi na baru. Na pláži v baru jsme měli hráškovou a batátovou zmrzlinu! Od 8:30 do nějakých 10:30 jsme tam byli úplně sami. Potom přesun do přístavu, kde jsme měli domluvený transfer do Hai Phong a odtamtud až do Dong Hoi. Až se podíváš na mapu, budou se ti některé vzdálenosti zdát neuvěřitelné. Ale věř, že do 12 hodin a  400 Kč se dá zvládnout vážně všechno a ve spacích busech to ubíhá až zvláštně rychle.

 

Phong Nha

Mé ustavičné rozhodování mezi Ninh Binh a národním parkem Phong Nha rozhodl názor plný superlativů dvou američanů. Ninh Bing neměl nijak obzvláště dobrou reputaci ani v diskusních skupinách na internetu. Kdybychom měli více času, udělali bychom samozřejmě obojí, ale nešlo to. Nicméně nelitujeme, protože Phong Nha bylo za mě po Sapě to nejkrásnější místo. Tolik zeleně jsme nikde jinde neviděli. Místy to byla taková džungle, jakou ji můžeš vidět ve filmech. Dokonalost! Abych nezapomněl, z Dong Hoi se do Phong Nha dostaneš místním autobusem (mám pocit že č. 32 nebo 33), který staví poblíž hlavního autobusového nádraží na hodně špatně označené zastávce. Jezdí jednou za hodinu a nám jednou ujel, i když jsme na něj už půl hodiny čekali. Prostě si jen tak projel a nevšiml si nás 🙂

Ve Phong Nha jsme se první noc ubytovali za městem v BeHomestay, což byl opět neskutečný zážitek. na fotkách nás zlákali houpací sítě a možnost koupat se v řece. Fotky a recenze ale neříkaly nic o nesmírně přátelské rodině a té hostině na večeři, kterou nás zavalili. Wow! Obecně jsme při každém přejezdu nevěřili, že může být něco ještě lepšího, než doposud. Ale celý Vietnam nás nepřestával udivovat. Každé místo nás vždy okouzlilo svým vlastním způsobem. V den příjezdu jsme si půjčili motorku na 24 hodin a byli jsme se projet po okolí. Druhý den jsme dali okruh po jeskyních. Dark cave byla kvůli vysoké vodě zavřená a Paradise cave byla masakr! Životní zážitek. Stejně tak jako jízda na motorce nedotčenou přírodou národního parku, kde jsme za celou dobu nepotkali jedinou motorku.

• Easy Tiger Hostel – hub všech cestovatelů, který na tebe dýchne svou laidback atmosférou, dozvíš se tam úplně všechno co potřebuješ, dáš pivko nebo kafe a půjčíš motorku
• Bamboo Café – top jídlo ve městě
• Linh’s Homestay – krásný čistý hotýlek uprostřed města, spali jsme tam druhou noc, protože nám jel ve 4 ráno hned od vedlejšího hostelu bus do Hue

Hue

Další zastávkou bylo původně historicky císařské město Hue. Ubytovali jsme se ve Four Seasons Hotel v turistickém centru města. Citadelu jsme měli přes řeku. Ta stojí za průzkum, dýchne tam na tebe skutečná dávná historie. Nenech se zlákat jako my povožením na tuk tuku, ten totiž jenom objíždí citadelu dokola a nic z ní nemáš, stejně musíš potom zaplatit vstup a jít dovnitř. Po citadele jdi třeba na místní trh a večer na procházku okolo vody a na street food pod krásným svítícím mostem. Třeba tě odchytne skupina mladých Vietnamců, kteří s tebou budou chtít practise english. My jsme s nimi kecali minimálně půl hodiny.

Kromě citadely tam ale není moc co dělat. Až na jídlo! Bun Bo Hue je polévka typická právě pro toto město a my jsme se nemohli dočkat, až ji vyzkoušíme. Zamilovali jsme se do ní! Potom jsme ji vyhledávali i v dalších městech. Pro přejezd do Hoi An, našeho dalšího cíle, jsme zvolili možnost půjčení motorky + převoz našich batohů autem do Hoi An. Stálo nás to 600 Kč, ale kamarádi to sehnali za 350 Kč. Byl to opět fantastický zážitek. Cesta byla dlouhá 130km a všehovšudy nám včetně všech přestávek na jídlo, kafe a focení zabrala asi 7 hodin. Po cestě se dá zastavit na mnoha zajímavých místech. Tím nejzajímavějším ale, kvůli kterému většina lidí vůbec tuhle cestu absolvuje na motorce a ne busem, je horský průsmyk Hai Vân Pass.

• Lac Thien – při východu z citadely se stav na jídlo ke chluchoněmému Chanovi (známe z TV pořadu s Kamu – dívali jsme se na YouTube), od kterého dostaneš i speciální otvírák na pivo
• Motorvina Hue – firma půjčující motorky s transferem batohů
• před vjezdem do průsmyku se vykoupej a najez sea food v některém z barů na pláži Lăng Cô Beach
• budeš projíždět městem Da Nang, který jsme až na jednu zastávku v Cong Café fakt jenom prosvištěli, ale mnoho cestovatelů si toto město pochvaluje, tak mu dej šanci

Hoi An

Tak tohle malebné staré městečko nás uchvátilo svými úzkými uličkami, historickou architekturou, všudypřítomnými lampiony a především svou kouzelnou atmosférou. Hoi An nás fakt dostalo! Všichni tady sice šílí s oblečením a šitím všeho možného na míru podle vygooglené fotky, ale na to my jsme se naprosto vykašlali. My se zaměřili na jídlo. A na kafe! Konečně. Mám takový pocit, že jsme tady měli první “evropské” espresso. Skoro po dvou týdnech, úlet. A ani se mi nechtělo věřit, jak bylo dobré. První v Hoi An Roastery a potom v jedné mini kavárničce, kterou jsem objevil kupodivu na Foursquare. Do teď lituji, že jsme si dovezli jenom jedno kilo kávových zrn.

V Hoi An budeš mít co dělat minimálně celé 2 dny. Kromě centra, kde lze strávit několik hodin nakupováním všeho možného, stojí za výlet i místní vegetables gardens. Ty zásobují celé město zeleninou a bylinkami. Půjč si kolo ve svém hotelu a vydej se na výlet, je to asi půl hodiny šlapání za město. Jednu noc jsme v Hoi An strávili pár metrů od moře, ale bohužel nám nevyšlo počasí, takže se koupat nedalo. Byl silný vítr a vlny dosahovaly výšky 3 metrů, blázinec.

• Seasun Hoi An Homestay – snad nejčistší a nejkrásnější hotel, ve kterém jsme spali, 5 minut pěšky od moře
• Blue Clouds Homestay – velmi nápomocní majitelé, do tištěné mapky vám zaznačí všechny důležité body zájmu, půjčení kola za 50 Kč na den
• Hoi An Roastery – dost namóděné a turistické, ale kávu mají luxusní, dovezli jsme si domů kilo jejich zrn
• The Espresso Station – mini kavárnička zašitá v uličce, kde bys normálně nevkročil, vedená mladým milovníkem kávové kultury, mají vše od espressa přes flatwhite až po domácí cakes, božííí
• For You Bar – bar naproti ancient bridge s Gin tonic za 30 Kč
• Banh My Phuong a Madam Khánh The Banh Mi Queen – 2 top shit banh mi bistra, tu chuť nepochopíš, obojí za 20 Kč

Nha Trang

Po Hoi An jsme měli před zakončením v Saigonu naplánované už jenom turistické letovisko Nha Trang. Představ si to jako obrovskou městskou pláž plnou Rusů. Těm se tady přizpůsobují nejenom nápisy, ale i ceny ubytování a jídla. Chtěli jsme si ale těsně před koncem dovolené ještě jednou naplno odpočinout a vykoupat se v moři. Letět na Phu Quoc bychom nestihli, leda tak na otočku, a proto jsme se rozhodli právě pro tuhle destinaci, která byla po cestě. Jo a taky protože tam byla zrovna Hančina kamarádka, tak jsme si dali scuka. Co se však nestalo, hned po příjezdu spacím busem v 5 ráno jsem si zlomil nohu a zbylých 6 dní ve Vietnamu strávil se sádrou na noze a berlemi pod pažemi. U moře jsem tedy ani jednou nebyl, ale Hanča si pláž pochvalovala. Trávili jsme tedy hodně času na pokoji a u bazénu na počítači.

• The Summer Hotel – jeden z těch levnějších hotelů, asi 700 Kč na noc, v ceně vynikající snídaně formou bohatého bufetu a bazén na střeše
• Lanterns – jídla okolo 150 Kč, ale aspoň to za ty peníze skutečně stálo

Saigon

Kvůli mému zranění jsme nejeli podle původního plánu spacím busem, ale přeletěli jsme asi za 900 Kč VietJetAir. O Saigonu toho taky bohužel nedokážu moc povědět. Vzpomínám si na 25 jízd Uberem (v 35 stupních ve stínu se vám o berlích s bolestivou nohou fakt nikam nechce chodit), 3 noci ve 3 různých hotelech (nejdražší hotely během celého tripu, pod 700 Kč jsme se s našim komfortem nedostali a to jsme využívali všech možných slev a promo kódů v různých aplikacích), 2 návštěvy kina a nejlepší Pho v životě.

Obecně co se jídla týče, Saigon byl asi top a to především kvůli tomu, že tam najdete všechny Vietnamské jídla, ať už jsou typické pro jakoukoliv část země. Stačí Foody a Uber. Mrzí mě, že se nemůžu rozepsat o výletech do válečných tunelů a delty Mekongu, které jsme měli v plánu absolvovat. Náš Saigon byl víceméně strávený na hotelových pokojích, v Uberu, v restauracích, v kavárnách, v kině, na tržišti. Sem tam nás to docela vytáčelo, jak jsme neměli moc co dělat, ale zpětně se na to díváme jako na fajn zážitek. Zkusili jsme tam prostě jen tak žít alespoň trochu jako doma a nebýt klasickými turisty.

• Cong Ca Phé – dokonce asi 2 nebo 3 pobočky
• Pho Hoa Pasteur – top shit Pho, nejlepší, jaké jsi kdy měl
• Bun Chá Ho Guom Vo Van Tan – po lepším Bun Chá se nedívej
• Kem Dua Bangkok – čerstvá kokosová zmrzlina <3
• obloukem se vyhni Mon Hue, kde se snaží o vaření kuchyně typickou pro Hue, ale je to fakt neskutečný fail
• bydleli jsme v Hong Vina Hotel a Alagon Hotel & Spa, oba můžu doporučit, oba okolo 800 Kč na noc, v Alagonu nejlepší snídaně z celého Vietnamu