Věděli jste, že Indonésie je největší souostroví na světě a že je tvořena více než 14,5 tisíci ostrovy? My jsme za 8 měsíců navštívili 8 z nich, jmenovitě Bali, Nusa Penida, Gili Air, Gili Trawangan, Kelor, Flores, Komodo a Padar. Zejména ty tři poslední jsme měli v hledáčku už od samotného příjezdu na Bali, a to kvůli nespočtu pozitivních ohlasů na ně. Připadali jsme si, jako bychom snad byli poslední na zemi, kteří tam ještě nebyli. Otravnou větu “Have you guys been to Komodo?” jsme slyšeli snad padesátkrát. “Not yet! But we are planning to go!”
Hlavním důvodem, který nám “bránil” v brzkém odjezdu byl rozpočet… Výlet za komodskými draky je totiž nepěkně finančně náročný. Ačkoliv jsme na Komodo chtěli jet opravdu moc, v opozici stál náš “nejvyšší, nejposvátnější a nejultimátnější cíl”, a to zůstat na Bali co nejdéle. Tzn. ŠETŘIT, nikoliv utratit desítky tisíc za jeden jediný výlet… S blížícím se koncem našeho indonéského dobrodrůža jsme konečně sbalili baťohy, vzali Kubového taťku a všichni společně jeli podívat se na draky!
Prvních pár dnů jsme strávili cestováním po Floresu, což upřímně skoro nestojí za rozsáhlejší popis. Flores sám o sobě je krásný. Špatnou reklamu mu však dělají místní, kteří všude nechávají povalovat odpadky a jiný bordel a do toho s námi spousta z nich jednala, jako bychom byli chodící bankomat. Reputaci celému výletu naštěstí zachránil komodský národní park. Měli jsme tak trochu štěstí v neštěstí, protože hlavní loď, se kterou jsme se tam chtěli dopravit, vyplula několik hodin před naším příjezdem. Byla nám ale nabídnuta alternativa tak trochu v buržoazním stylu, a to pronajmout si ve 3 lidech celou velkou loď včetně 6 členné posádky. OK, to bereme!
Od prvního momentu, co jsme se dostali na palubu, jsme byli jako ve snu! Už jen proplouvání mezi nespočtem ostrovů byl zážitek sám o sobě. Po dlouhé době jsme si zase užili podmořský svět – šnorchlovali jsme co každou chvíli a viděli při tom kranasy, manty, želvy i nádherné korálové zahrady. Highlight celého výletu překvapivě nebyli komodští draci, ale ostrov Padar. Ihned po východu slunce jsme si vyšlápli jeho nejvyšší vrchol a užili si slavný instagramový výhled na tři různě barevné pláže bez turistů a dronů. Když nad tím nyní zpětně přemýšlím, došlo mi, že v rámci vyšší ceny, kterou jsme za výlet zaplatili jsme dostali jeden nadstandard k nezaplacení… Všude jsme byli sami! Posádka zřejmě moc dobře věděla co dělá a zavezla nás na obyčejně turisticky natřískaná místa v čase, kdy tam ještě/už nikdo není!
No a komodští draci? Viděli jsme jich několik a mrazilo nás v zádech z každého z nich. Hned první drak, kterého jsme viděli, se dávil nestrávenou kořistí, vydával u toho strašné zvuky a škubal sebou jako kdyby dostával elektrošoky. Docela slušný úvod, říkali jsme si… Překvapilo nás jak jsou obrovští a k nerozeznání od všudypřítomného dřeva! Trvalo nám i několik minut, než náš mozek zprocesoval, že tamto velké, co nám ranger ukazuje, není obyčejná kláda, ale ležící varan! Dozvěděli jsme se při tom spoustu zajímavých faktů o varanech jako z National Geographic:
- Tento rok zemřelo již 10 lidí, z toho 2 turisté.
- Varan údajně používá k zabití dvě taktiky: A) Kořist pouze kousne a odebere se do ústraní. Jelikož jeho sliny obsahují smrtelně nebezpečné bakterie, málo která kořist přežije. Jakmile zemře, varan si ji díky svému vynikajícímu čichu najde a přijde si pro ni. B) Skočí na kořist a jednoduše ji rozsápe 🙂
- Stejně jako žralok dokáže varan cítit krev i na několik kilometrů. Menstruující ženy anebo lidé s otevřenou ránou mají smůlu.
- Varan se celý den válí a akumuluje v sobě energii. Když pak chce zaútočit, dokáže z ničeho nic vyvinout rychlost až 20 km/h. Spousta lidí si ho fotí ze vzdálenosti asi 1 metr, což je pro mě s ohledem na výše uvedené naprosto nepochopitelné.
- Dle komodských bájí a pověstí pochází varan a obyvatelé Komoda z jedné stejné matky, takže jsou to de facto bráchové. Vesničané proto věří, že mají príma bráchu, který by jim nikdy neublížil. Varanů se proto ani v nejmenším nebojí a je absolutně vyloučeno, aby některého z nich zabili. Turisty proto na ostrově doprovází ranger, který je “ozbrojen” pouze dřevěnou holí (… náš ranger ji měl 90 % času pod paží a věnoval se focení varanů zblízka… My se totiž odmítali přiblížit blíž jak 3 metry 🙂 ).
