v Co se mi honí hlavou

Čas k přečtení: 2 min.

Miluji dnešní dobu. Veškeré vědomosti světa nám leží u nohou. Dělí nás od nich pouze naše vlastní snaha, pár vyhledaných hesel v Googlu a několik kliknutí. Popřípadě nějaká většinou velmi nízká finanční částka potřebná pro stažení e-knihy, audioknihy, pro účast na online kurzu nebo pro přístup k jinému druhu placeného obsahu.

Rád brouzdám internetem a učím se nové věci. Čtu velkou spoustu článků, účastním se webinářů a dívám se na videa v oblastech, které mě zajímají. Výživa, online marketing, online podnikání, trading, psychologie…

Informací už jsem za těch pár let načerpal poměrně hodně. Mám rád, když se dozvím něco nového, praktického, a mohu si to ihned vyzkoušet sám ve svém vlastním životě. Nejsem ten, co by jenom konzumoval, ale doporučení a tipů se ve skutečnosti nedržel.

Na mnoho věcí jsem si vytvořil svůj vlastní názor, některé jsem si přizpůsobil obrazu svému a jiné se mi zase neosvědčily.

Každý máme unikátní pohled na svět a vnímáme realitu odlišně. Proto je většinou blog místem, kde se blogger snaží přinést hodnotu svým čtenářům svým vlastním, osobitým způsobem. A tím si získá své sledující. Své loajální fanoušky.

Šířím to dále

To je pro mě jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl, že si blog založím i já. Zjistil jsem, že mě velice baví předávat cenné informace dále. Naplňuje mě přidávat lidem do života hodnotu, pomáhat a zlepšovat životy. Byť jenom doporučením určitého konkrétního cvičení, návyku, knihy nebo aplikace.

Nejsem děda vševěda. Nemám pamět jak slon. Bohužel si nepamatuji určitě ani 70% toho, co jsem kdy vstřebal. Nebo tedy alespoň ne konkrétně. Jenomže mnoho informací v mém životě zanechalo pozitivní stopu. Různým způsobem mi některé informace změnily pohled na svět.

A to je to, co si pamatuji. Nikoliv přesné znění. Ale tu emoci, kterou to ve mně vyvolalo.

Stačí vědět, kde to najít

Čímž se konečně dostávám k jádru pudla. Protože v kombinaci s mou úchylkou do organizace a třídění, si postupně vytvářím vlastní knihovnu vědomostí, kterou mám neustále po ruce. Pocket, Evernote, záložky v prohlížeči.

Když se s někým o něčem bavím, nebo mě trkne nějaká myšlenka, kterou si chci ověřit, stačí pouze nahlédnout do knihovny.

Nemám ani potřebu, pamatovat si vše. Vím, že to není nutné. Stačí mít o informace zájem, vstřebávat je a v případě potřeby si je umět dohledat.

Stejným způsobem k tomu chci přistupovat i při psaní článků. Mnohdy si pamatuji pouze základy, které mi osobně už stačí. Když chci ale předat informaci dále, je potřeba se trochu rozepsat. Problém a řešení více popsat. A to jde bez úplné znalosti stěží.

Pokud tedy nepůjde o mou vlastní myšlenku, nebudu váhat a pomůžu si cizím zdrojem tam, kde to bude jen možné. Není nic špatného na tom, reprodukovat vědomosti dále a rozvíjet je svými vlastními úvahami, či konstruktivní kritikou.

Nebudu nikdy tvrdit, že informace pochází vždy z mé vlastní hlavy. O to mi nejde. To jsem si za cíl nedal.

Za cíl jsem si dal učit se, růst a pomáhat s růstem i ostatním.

A to bude při budování tohoto blogu mou prioritou. Časem tak snad vybuduji knihovnu, která nebude pouze má vlastní, ale do které bude moct nahlédnout každý a něco si z ní odnést.

 

Máte něco na srdci? Klikněte zde a napište komentář.

Komentář