Pohoďáris v Sanuru

Čas k přečtení: 2 min.

Sanur je moje nejoblíbenější místo na Bali. Má totiž všechno, co potřebujeme ke spokojenosti – moře, plážovou promenádu, happy hours, rychlý internet, kavárny s precizním flat whitem a skvělé restaurace v pro nás přijatelné cenové relaci. Nálada je tady podobná jako v Canggu, ale bez opilých australských teenagerů, jejichž přítomnosti se snažíme vyhýbat co nejvíce to jde. Naopak se nám zdá, že město je oblíbené mezi turisty ve věku 25+, díky čemuž se tady cítíme pohodlně. Hold už nám není 18 a prioritou je pořádný spánek! 🙂

“Junction” je místo, ve kterém se slévají dvě různé řeky a společně tak vytvoří nový tok. Pro mě je Sanur něco jako junction – pořád je to Bali se svými palmami, chrámy, kytkami a obětinami, ale do toho všeho se namíchala Evropa, USA a Austrálie. Výsledek je perfektní.

Psal se rok 1996 a nějaký pán jménem Massimo si v Sanuru otevřel prvotřídní italskou restauraci. Kromě pizzy a těstovin vyrábí i pravé italské gelato a před vstupními dveřmi prodává každý den cca 30 druhů. Nebyl večer kdy bych neškemrala, abychom si zajeli na dvě porce. A vyjma jednoho případu se mi Kubu vždy povedlo přesvědčit!! Dobrá slova se zřejmě rozšířila přes celou Indonésii, jelikož polovina zákazníků je tvořena místňáky (což není zvykem, jelikož západní podniky jsou pro ně často příliš drahé). Je tady tolik lidí, že na zmrzlinu si počkáte klidně i deset minut, ale vážně to stojí za to. Teda kromě kiwi. Ta teče. Tu si nedávejte.

Co je na Sanuru ale nejlepší je už zmiňovaná promenáda. Má okolo 6 km, takže k instantní spokojenosti stačí už jen nasadit sluchátka, pustit si do uší nějaký tropical mix a sledovat oceán. Místní se o pláž poměrně dobře starají, takže je uklizená (aleluja!) a lemovaná skvělými podniky, např. v Lilla Pantai mají široko daleko nejlepšího tuňáka. A v Genius Café Sanur zase happy hours na všechny nápoje. Zároveň není v Sanuru lepší místo, kde sebou můžete plácnout do sandbagu, usrkávat kokos a sledovat kite surfing.