v Myšlenky

Sebeuvědomění

Čas k přečtení: 3 min.

Uvědomovat si sám sebe a svou životní situaci je hlavním klíčem k naplněnému a šťastnému životu. Sebeuvědomění je prvním krokem k úspěchu, štěstí, kvalitním vztahům, dobré práci, osobnímu růstu, budování pozitivních návyků, eliminaci škodlivých zlozvyků. Prostě ke všemu. Pokud člověk nevnímá kým je, co dělá, jak často to dělá, proč to dělá, s kým to dělá nebo jaká je jeho životní vize, zůstane průměrným. Obyčejným, běžným, normálním.

Štěstí bude hledat v materialismu a krátkodobém uspokojení (gamble, alkohol, večírky, drogy, děvkaření), bude závidět, neustále si na něco stěžovat, svádět vše od A až po Z na ostatní. Nic z toho, na co si takový člověk stěžuje, se nezlepší do té doby, než si vše uvědomí. Na ničem nelze pracovat, nic nelze zlepšovat a měnit, dokud si neuvědomujeme, že je něco špatně. 

Bohužel prokazatelným faktem je, že k takovému uvědomění lidé v drtivé většině případů potřebují nějaký extrémní zážitek. Většinou jde o ztrátu něčeho důležitého. Zdraví, vztahu, blízké osoby, práce, peněz. Potřebujeme šok, abychom se probudili. Potřebujeme polít ledovou vodou, abychom přestali fungovat automaticky a začali se nad svým životem skutečně zamýšlet.

Proč se tedy nezamýšlíme nad sebou samými a nad svými vlastními životy, když bychom se potom mohli mít daleko lépe?

Pohodlnost a strach

To jsou hlavní důvody, proč většině lidí sebeuvědomění chybí, a proč zůstanou nejspíš až do smrti těmi nevyčnívajícími z řady. Je daleko snazší žít si ten svůj zaprděný život s přebytkem stížností, vlastní paličaté pravdy a emoční nestability, než se začít zamýšlet nad skutečným jádrem pudla. Automat je prostě snazší, než manuál.

A zároveň jde z manuálu i větší strach. Co když zjistím, že za všechno ve svém životě si vlastně můžu sám. Co když zjistím, že kouřím, protože jsem se pro to rozhodl. Že se kamarádím s kretény, protože jsem se pro to rozhodl. Že mám špatně placenou práci, protože jsem si ji sám vybral. Že mám stejnou přítelkyni jako jsem já, protože jsem se pro ni rozhodl.

Nenahání to hrůzu, že všechno v našem životě vlastně vychází z našich vlastních rozhodnutí? Není bezpečnější se podstatným otázkám vyhýbat, abych nezjistil, že jsem vlastně úplně průměrný pablb, co si za všechno může sám? To zní většině lidí jako něco, nad čím není vůbec potřeba se zamýšlet a je lepší to zakoukat televizí a zapít nějakou lahví. Únik z reality byl a bude vždy snazší.

Osobně chci ale vědět kým jsem, včetně všech svých nedostatků. Co mě naplňuje, jaké mám životní priority, v čem jsem dobrý, čeho chci v životě dosáhnout, zdali se chovám pěkně k ostatním a především k Hanči, jaké mám návyky a jaké nové bych si potřeboval osvojit, ale taky proč jsem občas namyšlený, proč mám potřebu se předvádět před ostatními, proč se někdy zbytečně urážím, proč mám v tradingu potřebu overtradovat, proč dokážu hodiny a hodiny prokrastinovat, když mám pracovat na FoodiesFeed a mnoho dalšího.

Dloubat se v tom není vůbec snadné (pohodlnost) a sem tam je to vážně nepříjemný pocit, když zjistím, jak se skutečně chovám (strach), ale výsledek je osvobozující. Díky sebeuvědomění potlačuji své ego, přiznávám své chyby a mohu na nich pracovat. Zlepšovat se ve všech oblastech svého života, růst jako člověk, cítit se lépe.

Máte něco na srdci? Klikněte zde a napište komentář.

Komentář