v Jde to i jinak

Čas k přečtení: 5 min.

Vymlouvat se umí každý, někdo to má v povaze více, někdo méně. Výmluvu k čemukoliv si ale vždy najdeme všichni, když chceme.

V určitých případech je podle mě výmluva omluvitelná, pokud nám pomůže vyvléct se z nějaké pro nás nepříznivé situace, ale zároveň nám udrží sociální postavení. Kamarád nás pozve na koncert, my za něj teď ale nechceme tolik utrácet, tak se vymluvíme, že ten večer musíme být někde jinde. Výmluvu pro své dobro ale opravdu promyslíme!

Co když si ale někdo všimne, že nějak moc pijeme? Za to může stres v práci. Proč nejsme schopní si zacvičit víckrát jak jednou měsíčně? Nemáme čas. Jdeme zase pozdě? Když ale ty dopravní zácpy. Proč jsme tento rok nejeli na žádnou dovolenou? Nejsou peníze. Vždyť je mu teprve 25 let, to je nespravedlivé, kde na to všechno vzal? To je jasné, uměl se narodit. Hranolky místo salátu a ke kávě dezert? Dnes si to zasloužíme! A jak vysvětlíme babičce, že jsme ty fotky ještě nevyvolali? Nebyl na to čas.

Jste otroky okolností?

Není totiž výmluva jako výmluva. Výmluvy, které si sami namlouváme, když v našem životě není něco podle našich představ, nám podráží nohy a táhnou ke dnu. Ubírají nám motivaci, dělají nás slabými a pohodlnými, činí nás nešťastnými.

Kdo za to může? Vždy všichni a vše ostatní, jenom my ne!

Takový přístup k životu vede většina. Proto je taky život většiny průměrný. Svádět vše, co se nám nedaří, na externí vlivy, je cestou nejmenšího odporu. Není potřeba vystupovat z naší pohodlné komfortní zóny. Proč se cítit špatně a vzít vinu na svá bedra, když přeci vymluvit se na něco je o tolik snažší.

Málo kdo totiž umí sám sobě do očí říct, že si za to může sám. Raději se postaví do role otroka externích vlivů.  Otroka času, okolností, politické situace v zemi, materiálních věcí, finanční prostředků a ostatních lidí.

Je to však pouze o námi zvolených prioritách, které vychází z našich dlouhodobých životních cílů.

Pokud si, tak jako většina, neuvolníme čas a nedáme si tu práci přemýšlet nad tím, co vlastně od života očekáváme, žádné priority a cíle mít samozřejmě nebudeme. Budeme se řídit krátkodobými trendy, náladami a potřebami ostatních. Přenecháme svůj osud a své štěstí náhodě.

Nebo jste tvůrci své reality?

Ono to jde ale i jinak.

Člověk může plně a vědomě převzít zodpovědnost za vše, co se v jeho životě děje. Nemít výmluvy je rozhodnutí. Vše co se nám v životě totiž děje, je jenom důsledek našich vlastních návyků, myšlenek a rozhodnutí.

Otrokovi se realita děje. Tvůrce realitu udává.

Každý má sice většinou plnou pusu řečí, že se snaží, že pro změnu opravdu něco dělá, že by to moc chtěl. Ale jak to většinou dopadá? Opět, je to jenom krátkodobé načerpání inspirace a motivace. Skutek utek a za 2 týdny je vše při starém, věci se mu zase dějí.

Já vám poradím, začněte z druhé strany. Dejte si za úkol to, že si budete živě vybavovat, jak chcete, aby váš život vypadal za 10 let. Baví vás v takové představě vaše práce? Jste úspěšní? Šťastní? Máte spokojené manželství a úžasný okruh přátel? Jste zdraví a fit? Nemáte návyky, které vás pomalu, ale jistě mrzačí?

Asi každý si představí samé pozitivní věci, to je přirozené. A právě těchto pozitivních představ byste se měli chytnout. Procítit je naplno a představit si, jak by vám bylo, kdyby to byla všechno pravda. Kdyby vaše představa byla vaší realitou.

A na těchto základech začněte stavět. Začněte tvořit svou realitu. Právě se vám totiž odhalily vaše dlouhodobé životní cíle. Z těchto cílů postupně vzniknou priority. Pevné, neměnné, zakořeněné hluboko ve vás, které vám dávají smysl, které jste si vytvořili vy sami, a které budete s radostí dodržovat. Víte totiž, že tyto priority jsou jenom a pouze vaše. Nikdo vám je nevnutil. Vy sami to tak chcete.

Dělejte to jinak. Žijte podle sebe.

Být tvůrcem svého života, své reality, znamená činit proaktivní kroky. Znamená to být tím, kdo rozhoduje o svém vlastním osudu. O tom, kolik volného času budeme mít, s kým ho budeme trávit, jaké aktivity budeme podnikat, jakou práci budeme dělat, z jakých mediálních zdrojů budeme čerpat informace a novinky, nebo jak na tom budeme po zdravotní stránce.

Osobně jsem ve svém životě učinil již spoustu rozhodnutí, které mi formují realitu. Díky těmto rozhodnutím žiji přesně takový život, jaký chci.

Rozhodl jsem se, že nebudu chodit každý víkend na pivo.
Rozhodl jsem se, že se budu starat o náš dlouhodobý vztah s Hančou.
Rozhodl jsem se, že budu zdravý, silný a ve skvělé kondici.
Rozhodl jsem se, že budu mít každý den kvalitní spánek.
Rozhodl jsem se, že se budu skutečně zajímat o to, jak se mají mí blízcí příbuzní a přátelé.
Rozhodl jsem se, že budu meditovat.
Rozhodl jsem se, že budu chodit hodně pěšky.
Rozhodl jsem se, že budu úspěšný.
Rozhodl jsem se, že budu svobodný, nezávislý na místě, čase a financích.
Rozhodl jsem se, že opustím na začátku 4. ročníku právnickou fakultu Univerzity Karlovy a místo toho, abych naplňoval představy ostatních, začnu naplňovat ty své.
Rozhodl jsem se, že budu chodit pravidelně brzy spát a budu brzy vstávat.
Rozhodl jsem se, že budu šťastný a bez zbytečného stresu.
Rozhodl jsem se, že budu mít čas na to, na co ho mít chci.
Rozhodl jsem se, že v mém nejbližším okruhu přátel budu mít pouze lidi, kteří mě dobíjí energí, jdou mi příkladem a táhnou mě v životě výš.

Rozhodl jsem se, že budu tvůrcem svého života.

Je toho mnohem víc, pro co jsem se rozhodl a o vše se s vámi budu chtít v průběhu času podělit. Chci, aby taková rozhodnutí dělalo více lidí. Budu tedy své čtenáře k takovým rozhodnutím inspirovat a motivovat. A zároveň se budu snažit popsat krok za krokem, jak na ně.

Všechny příspěvky s tímto nejdůležitějším tématem budou pod tagem Rozhodnutí.

Někteří teď možná procitli, že oni sami jsou otrokem. Ale vlastně jím být nechtějí. A to je dobře! Sebeuvědomění je totiž první krok k tomu, abychom začali náš život malovat k obrazu svému.

Tak hurá do toho! Držím vám pěsti.

Máte něco na srdci? Klikněte zde a napište komentář.

Komentář