v Myšlenky

Problém s vyjadřováním se

Čas k přečtení: 2 min.

Než napíšu zhodnocení roku 2016, jestli vůbec, a nějaké ty cíle a zásady do 2017, chtěl jsem si tímhle příspěvkem zarchivovat mé rozhodnutí naučit se publikovat i krátký obsah. Hodně jsem s publikováním nových příspěvků zamrzl a jedním z hlavních důvodů je právě čas strávený nad jejich psaním. Měl jsem do teď ve zvyku strávit nad jedním příspěvkem i několik hodin. Bohužel pouze představa dalšího několikahodinového psaní a upravování mě ve většině případů odradila.

To mě však docela mrzí. Mám spoustu myšlenek, o které se rád dělím během konverzací ostatními, a které bych rád prezentoval i online. Sám mám dlouhou formu obsahu rád a nevidím na ní nic špatného. Ba naopak souhlasím s Timem Ferrissem, že dlouhá forma obsahu je král. Dokáže více zaujmout, pohltit, podrobně vysvětlit. Na dlouhé formě obsahu se dá vybudovat daleko silnější pouto s fanouškem. Jenže…ten čas… Dlouhá forma obsahu prostě musí člověka bavit a jen hrstka lidí dokáže takový obsah publikovat pravidelně. Mě sice baví, ale jen občas, takže pravidelně ji vytvářet nezvládám.

Jsem minimalista tělem i duší. Jednoduchost mi přináší skutečnou vnitřní satisfakci. A přitom oblast, ve které nejvíce s jednoduchostí tápu je právě vyjadřování se. Dlouhé a složité věty, spousta nepotřebné omáčky okolo, opakování se. Mám s tím fakt problém. Jak při psaném, tak mluveném projevu. Potřebuji se zbavit pocitu, že každou myšlenku je potřeba předat co nejpodrobněji to jde, aby tomu na druhém konci zbylo co nejméně prostoru pro úvahu, aby dostal hotový koncept bez nutnosti přemýšlet nad tím.

Jenomže při vytváření obsahu může jít taky právě o naprostý opak. Někdy stačí myšlenku předhodit, jednoduše popsat, říct svůj názor a nechat ostatní přemýšlet. Takový obsah může být daleko silnější, jelikož donutí člověka zamyslet se nad jeho skutečnou podstatou a pokud sám uzná za vhodné, aplikovat jej do svého života.

Pokud se chci ale v něčem zlepšit, v tomto případě tedy v krystalizaci myšlenek a způsobu vyjadřování, neexistuje nic efektivnějšího, než pravidelná praxe. Možná, teda nejspíš, je to zase jenom nějaký bezvýznamný záchvěv potřeby inspirovat a motivovat ostatní, bez reálného jádra, ale prostě mám znova chuť publikovat častěji. Tentokrát kratší, údernější obsah. Nenutit se do dlouhé formy, tvořit ji pouze, když bude inspirace, chuť a čas.

Takže. Od. Teď. Jednodušeji. 🙂

Máte něco na srdci? Klikněte zde a napište komentář.

Komentář